Mládež
8.5.2018 - Redakce

Radek Valeš: ”To nadšení, sebeobětování a týmovost bylo něco, co jsem nikdy neviděl.”

Trenérem úspěšného celku starších žáků, kteří skončili na Mistrovství České republiky na stříbrné příčce je Radek Valeš. V letošním ročníku měl možnost pracovat s velmi silným ročníkem 2003. Po dobré sezóně přišel i cenný úspěch v podobě historického druhého místa.

S jakými cíli jste vstupovali do sezony?

„Před začátkem sezóny jsem věděl, že letos máme v FBC Liberec velmi silný ročník starších žáků. Nejprve byl hlavní cíl se na finálový turnaj po několika letech dostat. Když vše vypadalo dobře, kluci si vytyčili cíl ani jednou neprohrát v ligové sezóně. Při závěrečném turnaji jsme šli zápas od zápasu, nicméně, kdyby kluci nehráli o medaile, byli by hodně zklamaní.“

Měnily se případně během roku vzhledem k hernímu projevu tvého týmu?

„Jak jsem odpovídal v minulé otázce, kluci si vzhledem k výsledkům v lize řekli, že nechtějí prohrát ani jeden zápas. Pro mě je teď neuvěřitelné, že za celou sezónu s Českou Lípou, Děčínem a Ústím neztratili ani jeden zápas.“

Jak vůbec vytyčuješ cíl nebo plán sezony?

„Nejdříve se musím podívat, který kluci mi v týmu zůstanou, kdo odejde a kdo se naopak posune z mladších kategorií. V tu chvíli se dá odhadnou, jak silný celek budeme mít. To, co chci ve starších žácích kluky učit neměním už několik let.“

Necháváš si do toho mluvit od asistentů nebo od týmu?

„Samozřejmě je důležitá spolupráce i mezi trenéry v týmu. Sám bych ten blázinec na střídačce asi jenom těžko zvládnul (smích). Je vždy dobré být na to ve více lidech.“

Čeho v této sezoně si nejvíce ceníš?

„Nejvíc si cením pohledu před semifinále a finále na 17 odhodlaných tváří, které chtějí za každou cenu vyhrát. To nadšení, sebeobětování a týmovost bylo něco, co za svůj florbalový život nikdy neviděl.“

Kde hledat největší přednosti tohoto týmu?

„Mám pocit, že kluci hrají nejlépe, když o něco jde. Jako by měli rádi ty nejnáročnější utkání. (smích) Je to soudržný kolektiv, všichni se chtějí zlepšovat. To by z nich nikdy nemělo vyprchat.“

Na čem by podle tebe hráči měli pracovat v dalších letech?

„Tento úspěch je nyní samozřejmě fantastický, po určité chvíli už nebude nic znamenat. Pokud se i nadále mají vyrovnat špičce v ČR je potřeba, aby si florbal oblíbili ještě více a chtěli být v něm nejlepší.
Kdybych měl říct jednu věc, kterou bych klukům vytkl musím říct, že v okolí brány by se měli chovat daleko více sobecky a sami chtít vstřelit branku.“

Na závěr odlehčíme, s kým z hráčů by sis rád zahrál v lajně?

„Těžká otázka, abych nikoho neurazil (smích). Vezmu to trochu jinak. Zatím věřím, že tu možnost bude mít se všemi. Kdybych ale měl opravdu jmenovat, bral bych Kápa, Sláňu, Dáňu a Stejka – přece jenom florbal nás musí neustále bavit, to tihle čtyři umí dokonale.“

A na konec nám řekni nějakou vtipnou historku z víkendu.

„Myslím si, že jich bylo dost. Ale jít ráno na rozcvičku si zahrát nožičky na plácek jako za mlada byla opravdová pecka.“